temperament
soubor duševních vlastností člověka, k nimž patří zejm. celkové citové ladění, míra citové vzrušivosti a prožívání, psychomotorické tempo aj. T. je součástí konstituce jedince, určitému t. často odpovídá určitý habitus. Pojem „temperament“ i jeho klasické typy definovali před více než 2000 lety tvůrci humorální patologie. Hledají se také souvislosti mezi určitým typem t. a duševními nemocemi, srov. cyklotymní a schizotymní [lat. tempero mísit tekutiny, udržovat vhodnou míru]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství