titan
titanium, Ti (Z = 22, Ar = 47,90). Stříbrný kov ocelového lesku z IV. B skup. period. soustavy. Bioinertní kov (kostní náhrad atd.). Používá se jako titanová běloba a v letec. prům. Objev. r. 1791 Angl. W. Gregorem [podle Titánů z řec. mytologie]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství