Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


tlak krve (zkr. TK)

tlak, kterým krev působí na stěnu cév (zejm. tepen). Zdrojem TK je činnost srdce čerpajícího krev do aorty, která slouží jako pružný rezervoár krve. TK v průběhu srdečního cyklu (systoly a diastoly) stoupá a klesá, nejvyšší hodnoty dosahuje v systole (systolický t.), kdy je také objem krve v aortě největší. Tak, jak krev z aorty odtéká do periferních tepen, TK klesá a nejnižší hodnoty dosáhne na konci srdeční diastoly (diastolický t.). Systolický t. závisí zejm. na vypuzovací činnosti srdce a kvalitě stěny aorty, diastolický t. je ovlivňován odporem, který drobné cévy – zejm. arterioly – kladou proudící krvi (u starších lidí vede skleróza aorty k vyšším hodnotám systolického t. při normálních hodnotách t. diastolického, tzv. pružníkové hypertenze). TK je udržován v lidském těle v určitém rozmezí (normotenze), i když v jeho rámci může kolísat. Vysoký TK (hypertenze) má negativní vliv na srdce a cévy. Nízký TK (hypotenze) může způsobovat poruchy prokrvení mozku a některých dalších orgánů (zejm. výrazná hypotenze např. při šoku). TK se měří tonometrem (rtuťovým či digitálním). Jeho hodnoty se nejčastěji udávají v milimetrech rtuťového sloupce (torrech), popř. v kilopascalech (kPa). Udávají se hodnoty jak systolického, tak diastolického t. Z hlediska jeho změn lze uplatnit Ohmův zákon: tlak závisí na průtoku (objemu tekutiny za čas) a odporu jemu kladeném

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.