transplantace kostní dřeně (zkr. TKD, angl. zkr. BMT)
léčebná metoda spočívající v podání kostní dřeně získané od dárce (příbuzenského, event. nepříbuzenského) příjemci po zničení jeho vlastní kostní dřeně (myeloablaci; ozářením či podáním cytostatik) při léčbě maligního hematologického onemocnění (zejm. některé leukemie vč. dětských). Jinou indikací jsou některé geneticky podmíněné nemoci (zde je cílem dodání buněk s funkčním genem). Na základě HLA antigenů jsou budovány registry dárců kostní dřeně. Dřeň je odebírána v celkové narkóze z lopaty kosti kyčelní, podána připravenému nemocnému ve formě infuze. Rizikovým a pro pacienta těžkým obdobím je počáteční fáze s výraznou imunosupresí po myeloablaci a reakce štěpu proti hostiteli. Viz transplantace krvetvorných buněk
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství