trombocytemie

patologický stav s dlouhodobě zvýšeným počtem trombocytů v krvi v důsledku jejich nadměrné tvorby v kostní dřeni. Je součástí myeloproliferativního onemocnění (primární, esenciální t., zkr. ET), nebo je projevem jiného onemocnění (sekundární t.). U esenciální t. byly v některých případech prokázány mutace, např. Jak2. V kostní dřeni je hyperplazie megakaryocytární řady, v periferní krvi je výrazně zvýšen počet destiček, ty však jsou funkčně defektní. Proto kromě trombotických příhod mohou být i krvácivé stavy. Ve fyzikálním nálezu je splenomegalie. Léčí se některými cytostatiky (hydroxyurea, busulfan), anagrelidem, trombocytaferézou. K prevenci trombóz se podávají nízké dávky aspirinu (srov. antiagregační léčba). Srov. trombocytopenie, trombocytóza [trombocyt; -emie]

« Zpět

Oborové lexikony