tyreopatie
onemocnění štítné žlázy. Např. t. po amiodaronu (může vzniknout hypertyreóza, ale i hypotyreóza). Autoimunitní t. – onemocnění podmíněné autoimunitními procesy s přítomností antityreoidálních protilátek či s výraznou cytotoxicitou vůči buňkám štítné žlázy. K antigenům, proti nimž vzniká autoimunitní reakce, patří např. tyreoglobulin, receptor pro TSH, tyreoidální peroxidáza. Patří k nim velká část tyroiditid, Gravesova-Basedowova nemoc [tyreo; -patie]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství