urachus
vazivový pruh spojující vrchol močového měchýře s pupkem, fixující močový měchýř ke stěně tělní. Původně spojka mezi extraembryonální alantois (viz ductus allantoideus) a kraniální (vezikouretrální) částí sinus urogenitalis. U nižších obratlovců (zejm. vejcorodých) důležitá část plodových obalů. Pokud není u. zcela obliterován, mohou se v jeho průběhu vyskytnout cysty, v případě zachované průchodnosti prýští moč pupkem (fistula umbilicalis). Srov. cysta (sinus) urachi [řec. urachos]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství