vlas
druh kožního keratinizovaného adnexa. Vyrůstá z vlasového míšku (folikulu), do něhož ústí mazová žláza a na který se upíná drobný hladký (pilomotorický) sval, který svým smrštěním může v. napřímit (piloarekce, „husí kůže“). Barva v. je dána obsahem melaninu, jehož úbytek spolu s nahromaděním vzduchových bublinek je podstatou šedivění (canities). Každý vlas prodělává svůj vlastní růstový cyklus, prochází fázemi růstu (anagen), zástavy růstu (katagen) a konečnou fází před vypadnutím (telogen). Vlasy se tak stále obměňují a doplňují. Převáží-li zánik vlasů nad vznikem nových, dochází jejich úbytku – alopecii (zvýšené padání, je-li kompenzováno zvýšeným doplňováním, nemusí vést k úbytku v.). K v. patří tzv. dlouhé vlasy (ve kštici – capilli, vousy – barba, v podpaží – hirci, v ohanbí – pubes), řasy (ciliae), obočí (supercilium), chloupky v nose (vibrissae) a zevním uchu (tragi) atd. Vlasy (hovor. „chlupy“ – pili) pokrývají většinu lidského těla s výjimkou dlaní, chodidel aj. Lat. pilus (vlas obecně, tj. i chlup), capillus (vlas ve kštici). Srov. tricho-, lanugo, ochlupení
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství