bilirubin, konjugovaný

bilirubin, konjugovaný – bilirubin, na jehož molekulu je navázána silně polární látka, např. glukuronová kyselina přesněji ester – bilirubinglukuronid, bilirubindiglukuronid. Vzhledem k rozpustnosti ve vodě se dostává do moči. Konjugace bilirubinu probíhá v hepatocytu, volný bilirubin se po uvolnění z albuminu a vstupu do buňky váže na ligandin, za účasti glukosyltransferázy UDP-glukuronyltransferázy je konjugován s glukuronovou kyselinou a v této formě přestupuje do žluči. Syn. přímý bilirubin bilirubin, nekonjugovaný – bilirubin, který ještě nebyl konjugován s glukuronovou kyselinou či jinou látkou, která zvýší jeho rozpustnost ve vodě. Vzhledem k nepolárnímu charakteru je v séru přenášen zejm. ve vazbě na albuminu, není vylučován do moči. Jeho koncentrace v séru je zvýšena při hemolýze či poruchách konjugace, Gilbertově syndromu. Syn. nepřímý bilirubin, volný bilirubin bilirubinemie – koncentrace bilirubinu v krvi. Zvýšená hladina hyperbilirubinemie vede ke žlutému zbarvení kůže a sliznic – žloutence viz ikterus bilirubin; -emie

« Zpět

Oborové lexikony