cement glasionomerní

cement glasionomerní – zubní cement výplňový a fixační, jehož tuhnutí je důsledkem reakce prášku zhlinitokřemičitého skla stekutinou – polykarboxylovou kyselinou. Při použití c. g. není nutná další podložka díky chemické reakci – iontové výměně mezi cementem a tvrdými zubními tkáněmi. C. g. mají vynikající vazbu na zub; po předchozím naleptání skloviny, resp. dentinu, 37ní kyselinou fosforečnou, resp. 50ní kyselinou citronovou, není nutno u plošných erozí či klínovitých defektů zvyšovat mechanickou retenci výplně ev. podsekřivinami cement kořenový – specializovaná kalcifikovaná pojivová tkáň pokrývající kořen zubu, stavbou je podobný vláknité kosti; obsahuje cca 70 anorganických solí, zejm. hydroxyapatit. Umožňuje spolu sparodontálními vazy a alveolární kostí fixaci zubu včelisti attachment. Po strukturální a funkční stránce je možno rozlišit vk. c. na základě přítomnosti či absence cementocytů, kolagenních vláken a Sharpeyových vláken formy acelulární c. – neobsahuje žádné cementocyty; celulární c. – obsahuje cementocyty, které jsou vněm vnořeny podobně jako kostní buňky vkosti; fibrilární c. – obsahuje kolagenní a Sharpeyova vlákna cement podložkový – cement výplňový

« Zpět

Oborové lexikony