chromozom

chromozom – vláknitá struktura buněčného jádra, v níž je v podobě DNA obsažena dědičná informace. Člověk má ve svých tělesných buňkách 46 ch. 2 sady po 23 ch., z nichž každá pochází od jednoho rodiče, srov. diploidní, haploidní. Dva z nich jsou tzv. pohlavní ch. gonozomy, které rozhodují o pohlaví daného jedince XX u ženy, XY u muže, zbylé ch. 22 párů jsou tzv. autozomy totožné u muže i ženy. V pohlavních buňkách vajíčko a spermie vznikajících meiózou je ch. jen 23 jedna sada, tj. 22 autozomů náhodně vybraných z každého z 22 párů a jeden pohlavní ch. jeden z X ch. ve vajíčku, ve spermii ch. X nebo Y. Ch. lze vyšetřit pomocí cytogenetického vyšetření srov. karyotyp. Nejlépe jsou ch. patrny v metafázi. Zdvojené ch. srov. chromatida jsou spojeny v místě zvaném centroméra připomínají písmeno „X“. Jednotlivé ch. mají odlišnou velikost a částečně i tvar, což umožňuje ve spojení s dalšími technikami jejich rozpoznání. Na ch. je patrné vzhledem k centroméře kratší p a delší q raménko. Podle polohy centroméry jsou ch. akrocentrické, metacentrické a telocentrické. O mnoha genech je již známo, na kterém ch. a jeho části lokusu se nacházejí. Poruchy ch. jsou příčinou některých vrozených nemocí. Získané poškození ch. může být vyvoláno např. zářením ultrafialovým a ionizujícím. Poruchy ch. jsou spojeny i s některými zhoubnými nádory viz filadelfský ch.. Srov. delece, translokace, mutace chromo-; -zom; při zpracování preparátu pro mikroskopii se snadno barví

« Zpět

Oborové lexikony