Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


dusík

dusík – nitrogenium, N Z 7, Ar 14,0067. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, první člen V.A skup. period. soust. Tvoří 45 objemu vzduchu. Nejdůl. slouč. amoniak a kys. dusičná. Spolu s uhlíkem, vodíkem a kyslíkem resp. i sírou a fosforem patří k zákl. biogenním prvkům. Je součástí bílkovin proteinů, nukleových kys. hemu aj. Ačkoliv se atmosférický d. rozpouští v krvi a tuku, organismus je schopen využít jen d. přijatý v potravě, vázaný v organických slouč., především v bílkovinách. Nebílkovinný d. je obsažen v krvi v nebílkovinných slouč. zejm. v močovině, amoniaku, kreatininu. Většina tohoto d. je ovšem produktem metabolismu bílkovin srov. azotemie, nitro-. Objev. r. 1772 Skotem D. Rutherfordem Lavoisier navrhl pro d. název azote, podle řec. azotikos, život neudržující. Tím lze vysvětlit i čes. název dusík; řec. niton soda, souvisí s arab. natrum, pův. název pro různé soli bílé barvy, řec. gennao rodit, tvořit

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.