elektroléčba

elektroléčba – využívání elektrického proudu kléčbě. Průchod proudu má stimulovat příslušné tkáně, zejm. nervy asvaly. Užívá se např. vléčbě chorob pohybového aparátu, uobrn aj. elektrolyt – látka, která je schopná elektrolytické disociace nebo její roztok; slabé elektrolyty se disociují v ionty částečně, silné zcela; e. představují vodiče druhé třídy, proud vedou pohybující se ionty. Vlékařství se poněkud nepřesně za e. obvykle považuje přímo takový ion natrium, kalium, chlor. Roztoky e. jsou zejm. infuzní roztoky těchto iontů, které se užívají knáhradě jejich nedostatku vorganismu např. fyziologický roztok chem. elektrolýza rozklad na nabité částice elektro-; -lýza

« Zpět

Oborové lexikony