embolus

embolus – vmetek. Pevný útvar, který je nesen krevním řečištěm. Může dojít k jeho zaklínění v cévě, kterou tím uzavře a způsobí komplikaci v závislosti na jeho poloze. Jde především o krevní sraženiny tromby, které se tvoří nejčastěji v dolních končetinách a jsou zaneseny krevním proudem embolizovány do plic. Tukový e. – vmetek z tukové tkáně, uvolněný při zlomeninách dlouhých kostí, ortopedických operacích, liposukci aj. a zanesený do plicního i velkého oběhu. Vzduchový e. – zaklínění vzduchové bubliny, převážně v pravé srdeční komoře, při operačních úkonech nad rovinou srdce operace mozku, štítné žlázy, zavádění nebo nechtěné rozpojení centrálního katetru. E. z plodové vody – k vmetení plodové vody do krevního oběhu matky většinou dochází během porodu nebo krátce po něm. Jde o vzácnou ale závažnou porodní komplikaci. Viz embolie em-, bol-

« Zpět

Oborové lexikony