gel
gel – ztuhlý koloidní roztok vytvářející rosolovitou hmotu; soustava dispergovaných částic tvořících spojitou strukturu ve spojitém disperzním prostředí želatina-voda 1. léková forma některých místně působících léků 2. laboratorně užívaný g. k elektroforéze bílkovin, nukleových kyselin. G. z agarosy nebo polyakrylamidu zkráceno z gelatina, lat. gelu led
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
