hnis
hnis – hustá nažloutlá nebo nazelenalá tekutina, tvořená zejm. bílými krvinkami leukocyty, mrtvými buňkami abakteriemi. H. se tvoří vmístě bakteriálního zánětu např. zhnisání rány po její infekci bakteriemi. Někdy se h. hromadí vdutinách přirozených – např. empyém nebo nově vytvořených – absces nebo volně prostupuje tkání flegmona. Lat. pus. Srov. purulentní, pyo-, supurativní
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství