indukce1

indukce1 – navození. V léčbě malignit zejm. v hematologii úvodní útočná etapa léčby srov. postremisní, reindukce. V porodnictví i. porodu léky např. oxytocinem, které podporují a zesilují stahy dělohy. V anesteziologii časový úsek od začátku anestezie do dosažení stavu vhodného pro operaci. Dále např. jedno ze stadií procesu hypnózy, proces nárůstu objemu či aktivity enzymu, usměrnění vývoje při embryogenezi součást procesu vedoucího k diferenciaci buněk. Srov. induktor in-1; -dukce

« Zpět

Oborové lexikony