inzulinová rezistence
inzulinová rezistence – stav, kdy organismus není schopen přiměřeně reagovat na inzulin. Při diabetu 2. typu má obv. charakter poruchy na receptorové i postreceptorové úrovni. Primární i. r. je spojena s mutací genů zodpovědných za účinek inzulinu inzulinový receptor, některé enzymy glykolýzy, GLUT aj., sekundární i. r. je způsobena jinými příčinami zejm. metabolickými, endokrinními, zánětlivými a může se po jejich normalizaci upravit. Viz syndrom i. r.
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
