kesonová nemoc

kesonová nemoc dekompresní nemoc – chorobný stav vznikající při rychlém vynoření z velkých hloubek, zejm. u potápěčů. Během pobytu v hloubce, tj. v prostředí s vyšším tlakem, než je tlak atmosférický, dochází v tkáních k rozpouštění většího množství vzduchu. Při náhlém poklesu tlaku dekompresi se vzduch zejm. dusík z roztoku uvolňuje ve formě bublinek, a dochází k vzduchové, resp. plynové, embolii. Podobný stav vznikající při poruše těsnosti kabiny letadel ve vysokých výškách se spolu s k. n. označuje obv. jako dekompresní nemoc. K příznakům k. n. patří projevy poškození nervového systému různě rozsáhlé obrny až paraplegie, psychické poruchy, později např. aseptické nekrózy kostí aj. V léčbě se užívá hyperbarická komora. Srov. barotrauma keson – zvon užívaný k práci pod vodou, fr. caisson komora

« Zpět

Oborové lexikony