konjugace
konjugace – spojení, spřažení 1. nespecifický název pro spojení dvou chemických individuí, v medicíně obv. proces probíhající v játrech, který umožňuje vylučování látek z těla např. bilirubinu, léků a jiných látek zevního původu. Je jedním ze způsobů detoxikace. Lipofilní bilirubin se v játrech konjuguje se silně hydrofilní glukuronovou kyselinou, což umožní jeho vyloučení do žluči 2. spojení bakterií, při němž dochází k přechodu dědičné informace DNA z jedné do druhé. Po této stránce odpovídá sexuálnímu kontaktu. Bakterie si mohou předávat např. rezistenci proti určitému antibiotiku 3. interace elektronů dvou vícenásobných vazeb oddělených jednou jednoduchou vazbou; je podstatou řady vlastností aromatických uhlovodíků, isoprenu a některých terpenů dosl. spřežení kon-; lat. jugum jho; srov. jugulum
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství