kořen
kořen radix 1. míšní k. – svazek míšních nervových vláken vystupujících z páteře meziobratlovým otvorem. Zadní k. vychází ze zadních rohů míchy a obsahuje dostředivá vlákna vedoucí citlivost senzitivní. Přední k. vychází z předních rohů a probíhají jím odstředivá vlákna řídící hybnost motoriku. V meziobratlovém otvoru se spojují, vystupují společně a dávají vznik spolu s vlákny vegetativními jednotlivým míšním nervům. Všechna vlákna příslušného k. pocházejí z jednoho míšního segmentu a zásobují určitý úsek těla část končetiny apod.. Stlačením kořene – obv. výhřezem prolapsem meziobratlové ploténky – dochází v příslušné oblasti těla k poruchám, z kterých lze usoudit, v jakém segmentu došlo k výhřezu. Soubor takových příznaků se nazývá kořenový syndrom. Srov. diskopatie, radik- 2. zubní k. – část zubu, kterou je zanořen do čelisti a kterou do zubu přicházejí nervy a cévy
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství