krevní skupina

krevní skupina – dědičné „označení“ červených krvinek erytrocytů, ale i jiných buněk těla, jehož podstatou je určitá chemická sloučenina specifická kombinace několika sacharidů na povrchu buněčné membrány, která má charakter antigenu. Nejznámější a pro krevní transfuzi nejdůležitější jsou skupiny systému AB0 skupina A, B, AB nebo 0, ale existuje jich mnohem více. Znalost k. s. je nezbytná k provedení transfuze a transplantace u ní je však třeba ještě dalších vyšetření, protože s výjimkou skupiny AB má nositel určité k. s. současně v krvi protilátky proti ostatním např. osoba s krevní skupinou A má protilátky proti skupině B apod.. I krvinky skupiny 0 mají na svém povrchu antigen – tzv. H-antigen, tj. kombinaci sacharidů s koncovým cukrem fukosou. Enzymatickou úpravou tohoto antigenu pak vznikají antigeny odpovědné za skupinu A na konci je cukr galaktosamin nebo B na konci je cukr galaktosa. Dědičnost k. s. je pak dána přítomností genu pro tyto enzymy. Pro schopnost tvorby skupiny A a stejně tak B stačí zdědit gen pro příslušný enzym od jednoho z rodičů srov. kodominance. Vyšetření k. s. se používá i při vyšetřování otcovství a v kriminalistice v současnosti však existují i další složitější a přesnější metody. Nejčastější u nás jsou skupiny 0 a A. Lidé s určitou k. s. mají větší nebo menší náchylnost k určitým nemocem jde však jen o nepatrně vyšší riziko než u ostatních lidí. U skupiny 0 je častější vředová choroba žaludku a dvanáctníku a nižší výskyt karcinomu žaludku. U skupiny A se častěji vyskytují některé karcinomy tlustého střeva a rekta, mammy, dělohy, vaječníků, ischemická choroba srdeční a nemoci žlučových cest, u skupiny B např. astma bronchiale a u skupiny AB např. nádory slinných žláz, chronická leukemie nebo cukrovka. Srov. Rh faktor, Duffy, kompatibilita, HLA

« Zpět

Oborové lexikony