kůže

kůže – orgán pokrývající lidské tělo celkový povrch 1,5–2 m2. K. má mnoho funkcí. Chrání před zevními vlivy fyzikálními, chemickými i biologickými, podílí se na udržování tělesné teploty termoregulaci, je místem čití bolest, dotyk, tepelné změny. V k. se rovněž aktivuje vlivem UV záření vitamin D a k. je rovněž orgánem schopným exkrece. Důležité jsou i vlastnosti k. z hlediska imunity. K. je tvořena pokožkou epidermis, škárou korium a podkožím. Od k. jsou odvozena i kožní adnexa vlasy, nehty, kožní žlázy. Na ochranné funkci k. se podílejí různé faktory. Je to jemný tukový film vznikající sekrecí z mazových žláz, rohová vrstva, mírně kyselá reakce pH chránící k. před nadměrným množením mikroorganismů. Zbarvení k. je dáno obsahem pigmentů melaninu, karotenu, tloušťkou rohové vrstvy a prokrvením. Kožními onemocněními se zabývá dermatologie. Na k. se však může projevovat i mnoho dalších chorob infekčních, interních, psychických aj.. Lat. cutis, řec. derma. Srov. derma-, integumentum, kutánní

« Zpět

Oborové lexikony