meningeální syndrom
meningeální syndrom – soubor příznaků, které se rozvíjejí v důsledku dráždění mozkových plen a kořenů mozkových nervů patologickým procesem. Syndrom je charakteristický těmito symptomy 1. prudké bolesti hlavy 2. nauzea až zvracení 3. poruchy vědomí kvalitativní i kvantitativní 4. patologický nález v likvoru, který vytéká při lumbální punkci pod zvýšeným tlakem 5. přecitlivělost na všechny podněty světlo, hluk, dotyk aj. 6. bradykardie 7. tonický spasmus svalstva, hlavně šíjového. Pacient zaujímá fixovanou polohu hlavy a trupu v záklonu 7. pozitivní meningeální napínací manévry. Od tohoto syndromu je nutné odlišovat meningismus. Příč. subarachnoidální krvácení, meningitida, encefalitida aj. meningiom – nádor vycházející z obalů mozku a míchy meningy. Pomalu rostoucí nádor, který má nezhoubný charakter. S ohledem na lokalizaci v CNS však může působit různě vážné obtíže např. epilepsii. Lokalizován bývá často v blízkosti splavů či velkých žil, adheruje k tvrdé pleně, v jejich blízkosti bývá patrná hyperostóza. Léčba je operační mening-; -om
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství