nikotin

nikotin – alkaloid obsažený v tabáku, na který vzniká u kuřáků závislost. V malých dávkách má stimulační účinek, zlepšuje soustředění, zvyšuje krevní tlak, zrychluje srdeční činnost, snižuje chuť k jídlu, zasahuje do činnosti žláz s vnitřní sekrecí a do činnosti nervového systému ovlivněním nikotinových receptorů má některé účinky sympatického i parasympatického nervového systému. Účinek n. při kouření je v podstatě okamžitý, stimuluje se cholinergní a dopaminergní transmise, což částečně zlepšuje kognitivní funkce a iniciativu, dlouhodoběji dochází k posílení syntézy endorfinů nicméně za cenu vzniku závislosti. Některými svými účinky však negativně působí na cévní stěnu a krevní oběh. Ve vysokých dávkách působí n. závažné otravy. Při odvykání kouření lze přechodně používat n. ve formě náplastí či žvýkaček např. preparát Nicotinell. Srov. NRT, Fagerströmův test nikotinové závislosti, kotinin podle tabákové rostliny Nicotiana

« Zpět

Oborové lexikony