odontom, odontomy
odontom, odontomy – skupina smíšených epitelomezenchymových odontogenních nádorů charakterizovaných přítomností epitelových struktur a produkcí tvrdých zubních tkání. Jejich rozlišení je rámcové, vzájemná hranice mezi jednotlivými typy je velmi plynulá. Měkký o. ameloblastický fibrom je poměrně vzácný, vyskytuje se spíše u dětí v kosti dolní čelisti. Roste pomalu a expanzivně, klinicky připomíná cystu. Pouzdro nádoru postupně rozrušuje kostní kryt. Základní složkou je vazivová tkáň připomínající zubní pulpu, v ní jsou roztroušeny ostrůvky odontogenního epitelu. Odstraňuje se excizí, při recidivě je vhodná resekce čelisti k zamezení možného maligního zvratu. Komplexní o. je častější v dolní čelisti, má vazivové pouzdro, roste rovnoměrně s růstem organismu. Jeho vývoj končí s ukončením dentice. Bývá dobře ohraničen proti okolí, mikroskopické složení je podobné předchozím, s menším podílem epitelové složky. Nádor se poměrně dobře vybaví chirurgicky i s pouzdrem Složený o. je nejdiferencovanější z těchto nádorů, skládá se ze všech tvrdých zubních tkání nebo malých zoubků oddělených kostními septy. Bývá spojen s korunkou nebo s kořenem zubu, má vazivové pouzdro. Terapie je stejná jako u předchozího. Ameloblastický o. – viz odontoameloblastom řec. odous, odontos zub; -om
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství