organokřemičité sloučeniny
organokřemičité sloučeniny – organické sloučeniny s atomem křemíku vázaným na atom uhlíku s vazbou C–Si; alkyl- nebo arylsilany např. tetramethylsilan CH3 4Si, halogensilany např. dimethyldichlorsilan CH3 2SiCl2, silanoly a siloxany. Hydrolýzou halogensilanů a současnou polykondenzací vznikají makromolekulární silikony polysiloxany s řetězci se střídajícími se atomy Si a O silikonové oleje, laky, kaučuky. Organokřemičité sloučeniny mají význam mj. jako mezivrstvy fázových rozhraní hydrofobních a hydrofilních látek, pro hydrofobizaci povrchů, pro svou tepelnou a chemickou stabilitu
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
