oxid
oxid – sloučenina prvku s kyslíkem, dříve nazývaná kysličník. Oxidy jsou sloučeniny prvků s kyslíkem, normální oxidy a peroxidy; kovové oxidy jsou značně stálé s vysokými teplotami tání, nekovové oxidy se vyznačují kovalentní vazbou, mají nízké teploty tání a varu, jsou těkavé. Oxidy se slučují s vodou na hydroxidy nebo na kyseliny, některé jsou amfoterní; lze je redukovat na prvky oxygenium; chem.-id koncovka podobně jako chlorid, sulfid aj.
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství