peptický vřed

peptický vřed – defekt ulkus ve sliznici žaludku či dvanáctníku, na jehož vzniku se uplatňuje žaludeční kyselina chlorovodíková a snížené obranné schopnosti sliznice. Přispívají k němu dědičné a psychické vlivy. Negativně působí i některé léky zejm. nesteroidní antirevmatika, kortikoidy a některá onemocnění jaterní cirhóza. Významným patogenetickým faktorem je bakterie Helicobacter pylori. Základním příznakem je bolest, která u vředu na dvanáctníku je vázána na hlad např. v noci a po jídle se zmírňuje. Obtíže jsou často sezónní zhoršují se na jaře a na podzim. V některých případech se objevují závažné akutní komplikace vředu krvácení, perforace, penetrace, popř. vznik obstrukce. V diagnóze se uplatňuje zejm. gastroskopie, event. rentgenové metody. Léčba spočívá v podávání antiulcerózních látek inhibitory protonové pumpy, H2-antagonisté v kombinaci s antibiotiky k eradikaci H. pylori; popř. se mohou podávat antacida či spasmolytika. Význam mají i režimová opatření. Účinná léčba snížila počet prováděných chirurgických zákroků srov. „Billroth“, vagotomie, pyloroplastika. P. v. může recidivovat. Opakované recidivy s hyperaciditou jsou suspektní ze Zollingerova-Ellisonova syndromu gastrinomu. Histologické vyšetření u p. v. v žaludku je nutné s ohledem na vyloučení event. karcinomu zejm. při snížené aciditě. Příznaky podobné vředu mohou někdy být důsledkem funkční dyspepsie řec. pepsis vaření, trávení

« Zpět

Oborové lexikony