placenta

placenta – lat. lůžko plodové mateřské. Orgán, který vzniká v těhotné děloze částečně z mateřské části změněná sliznice dělohy, viz decidua a z tkání plodu trofoblast. Plod je k p. připoután pupečníkem. Její hlavní funkcí je poskytování kyslíku a výživy plodu a odvádění jeho zplodin. Tyto látky přecházejí placentou z mateřské krve do krve plodu a naopak krev se v p. nemísí. Pronikají rovněž některé protilátky, ale i různé cizorodé látky, včetně léků a infekčních činitelů virus zarděnek, HIV aj.. Další důležitou funkcí p. je tvorba hormonů nezbytných pro udržení těhotenství hCG, gestageny, HPL. P. je ve většině případů uložena v horní části dělohy. Je vypuzena z dělohy po porodu dítěte ve třetí době porodní lat. placenta koláč

« Zpět

Oborové lexikony