Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


plak1

plak1 mikrobiální povlak – stomat. měkký, žlutobílý povlak usazující se v místech se sníženou samoočišťovací schopností chrupu. Sestává z hlubších vrstev bakteriálních vyzrálá struktura a z povrchové materia alba nedefinovaná struktura. Zubní p. je základní příčinou zubního kazu a parodontitidy; jeho množství závisí na schopnostech samoočišťování chrupu a zubní hygieně, potrava bohatá na cukry podporuje jeho vznik a růst. Vývoj p. probíhá v několika etapách s charakteristickým složením a mikrobiálním zastoupením. V první fázi se na očištěném povrchu vytváří pelikula, která je v průběhu dalších 3 dnů postupně osídlována nejprve aerobní flórou Streptococcus mutans, mitis, salivarius, sanguis, Lactobacillus s produkcí extracelulárních polysacharidů, vytvářejících intermikrobiální matrix. Během dalších 4 dnů jsou již přítomny první anaeroby aktinomycety, nokardie, fusobakterie, do 10. dne se objevují ještě spirily a spirochety Treponema, borrelie. P. je zpočátku grampozitivní, plně vyvinutý pak obsahuje zhruba 50 grampozitivních i gramnegativních mikroorganismů. Pro adhezi mikroorganismů k pelikule a k sobě navzájem je důležitá intermikrobiální substance. Významná z hlediska působení p. na zuby a dásně je rovněž jeho biochemická aktivita – tvorba organických kyselin odvápnění skloviny, počáteční faktor vzniku zubního kazu, amoniaku a sirovodíku poškození parodontu a foetor ex ore, fruktanů, glukanů a endotoxinů zánět parodontu, enzymů mukopolysacharázy, kolagenázy a proteáz destrukce intercelulární substance epiteliálních buněk, pojivové tkáně a tkáňových buněk fr. plaque z řec. plax deska

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.