porod
porod – děj, při němž plod opouští spolu s placentou a plodovými obaly organismus matky dělohu. P. probíhající přirozenou cestou se dělí na tři doby. V první porodní době otvírací doba se rozšiřují porodní cesty děložní hrdlo a branka, trhá se amniový vak a odtéká plodová voda. Druhá porodní doba vypuzovací doba představuje vlastní vypuzení plodu. Ve třetí porodní době dojde k p. placenty se zbytkem pupečníku a plodových blan. Síly podílející se na vypuzování se nazývají porodní síly patří k nim stahy kontrakce dělohy a aktivní činnost rodičky v druhé porodní době břišní lis. P. trvá několik hodin, přičemž tato doba je o něco delší u prvorodiček a je ovlivňována i vedením p. a event. podáváním léků. P. je možné v některých případech vyvolat indukovat léky např. oxytocin či jinými postupy. Důležité je sledování plodu během p. poslech srdečních ozev plodu stetoskopem, kardiotokografie, tlumení silných bolestí, ovlivňování činnosti dělohy a nástřih epiziotomie. Další léčebné zákroky či odchylky ve vedení p. závisejí na konkrétních podmínkách, poloze plodu atd. Za určitých okolností je nutné provést porod kleštěmi forceps nebo přikročit k porodu císařským řezem sectio caesarea. Z epidemiologického hlediska se za porod považuje ukončení těhotenství po 36 týdnech trvání bez ohledu na stav plodu dítěte. Srov. toko-. Lat. partus, řec. tokos
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství