portální hypertenze

portální hypertenze – vysoký tlak krve hypertenze v žilním systému jater v portální žíle, obv. jako důsledek jaterního onemocnění zejm. cirhózy. Podle místa rezistence se dělí na prehepatální např. pyletrombóza, intrahepatální a posthepatální např. Buddův-Chiariho syndrom, popř. na presinusoidální a postsinusoidální. Na jejím vzniku při jaterní cirhóze se podílí jak zvýšený průtok, tak zvýšená rezistence v portálním řečišti. Zvýšený průtok souvisí s hyperkinetickou cirkulací a vazodilatací, která je při cirhóze přítomna. Rezistence má složku strukturální fibróza a zejm. přestavba jaterního parenchymu a funkční, danou převažující vazokonstrikcí zvýšená produkce endotelinu a nižší produkce oxidu dusnatého. Tento tlak se přenáší do orgánů, z nichž krev do jater přitéká žaludek, střevo, slezina a které jsou tak překrveny. Slezina je zvětšena splenomegalie, v břiše se může hromadit tekutina ascites, bývají trávicí poruchy, plynatost, horší vstřebávání, častější žaludeční vředy srov. PHG apod. Krev musí játra obejít a nachází si nové cesty, např. žilami v dolní části jícnu, které se mohutně rozšiřují kolaterály a mohou být nebezpečným zdrojem krvácení jícnové varixy nebo žilami v okolí pupku caput Medusae. Kolaterály přispívají k vzniku jaterní encefalopatie. Diagnosticky se uplatňuje dopplerovská sonografie umožňující hodnotit např. směr toku krve v portální žíle i jeho rychlost. Srov. TIPS portální žíla

« Zpět

Oborové lexikony