reflex
reflex – 1. mimovolně probíhající automatická odpověď nervového systému na určitý podnět. K uskutečnění r. je nezbytná funkce všech složek tzv. reflexního oblouku u jednoduššího např. míšního r. je podnět registrován receptorem, veden aferentními vlákny do míchy či prodloužené míchy v případě hlavových nervů, kde je přepojen na alfa-motoneurony a odpověď je vedena eferentními vlákny k efektoru např. sval. Příkladem takového reflexu jsou šlachové reflexy např. patelární, či jednoduché r. nocicepční. Princip r. se uplatňuje i u složitějších dějů v nervové soustavě. Vyšetřování r. je důležitou součástí klinického vyšetření v neurologii hodnotí se např. jejich výbavnost, symetričnost, intenzita odpovědi. Patologické r. nejsou výbavné za fyziologických podmínek; patří k nim např. r. axiální či pyramidové iritační r. R. nepodmíněný – r., který je vrozený např. slinění při příjmu potravy, sací r. u novorozenců. R. podmíněný – r., který je naučený v klasických pokusech na psech např. vyvolání slinění různými signály, které po určitou dobu provázely příjem potravy 2. světelný odraz. Např. r. v zadní dolní části ušního bubínku při jeho vyšetření ušním zrcátkem lat. reflecto, reflexum ohnout zpět, vydat se na zpáteční cestu re-; flecto ohnout
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství