retence
retence – zadržení 1. zástava nebo porucha vylučování. Např. r. moči, r. hnisu v zánětlivém ložisku. R. vody v těle např. při srdečním selhání vede k vzniku otoků. Zadržením obsahu žlázy vznikají retenční cysty 2. zástava nebo zpomalení přirozeného procesu. R. varlete viz kryptorchismus 3. stomat. ortodontická zubní anomálie, při níž zub s ukončeným vývojem neprořeže a zůstává uložen v čelisti. Srov. semiretence lat. retineo, retentum zadržet re-; lat. teneo držet
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
