rezonance
rezonance – 1. v akustice shoda kmitočtu vlastních kmitů soustavy s kmitočtem budicího zdroje. Při fyzikálním vyšetření se tak označuje poklepový zvuk muzikálního charakteru, obv. nad dutinami; zvláštním případem je Škodova r. 2. v elektrotechnice při rezonančním kmitočtu elektrické soustavy kapacita-indukčnost je amplituda kmitů maximální 3. v chemii na molekulární úrovni distribuce elektronů či nábojů v planárních a symetrických sloučeninách zejména s konjugovanými dvojnými vazbami, kdy rezonance snižuje energetický obsah a zvyšuje stabilitu molekuly lat. resonantia ozvěna echo, resono ozývat se; re-; sonus zvuk
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
