selen

selen – selenium, Se Z 34, Ar 78,96. Nekovový prvek ze skup. chalkogenů VI.A period. soust. Řadí se ke stopovým prvkům, součást proteinů selenoproteinů s enzymatickými funkcemi ochrana proti kyslíkovým radikálům – glutathionperoxidáza, syntéza hormonů štítné žlázy. Studuje se rovněž protinádorový účinek s., jeho vliv na imunitu, reprodukci, činnost CNS, stárnutí a některé další choroby. Zkoumá se význam suplementace s ohledem na popisovaný relativní nedostatek. Těžký deficit způsobuje kardiomyopatii kešanská nemoc. Obsažen je např. v mléku, čaji, mořských rybách, ořechách, vnitřnostech. S. má několik modifikací červený prášek, lesklé šedé krystaly, amorfní, jeho slouč. jsou značně jedovaté. Selenovodík způsobuje i ve velkém zřed. bolesti hlavy a nevolnost. Ve větší konc. i jeho nepatrné množ. silně dráždí sliznice, na kůži způsobují slouč. selenu ekzémy a bolestivé záněty Objev. r. 1817 Švédem J. J. Berzeliem řec. selene měsíc

« Zpět

Oborové lexikony