sideropenie

sideropenie – nedostatek železa vorganismu, projevující se zejm. anemií, kožními aslizničními poruchami acelkově sníženou výkoností a odolností. Vzniká při sníženém přívodu železa poruchy výživy, špatném vstřebávání malabsorpce, vyšší potřebě těhotenství, růst či ztrátách zejm. krvácení vč. menstruačního či okultního. S. má fázi manifestní, která se projevuje sideropenickou anemií mikrocytární, hypochromní, latentní při níž je snížené množství železa v krvi a je zvýšena vazebná kapacita transferinu a prelatentní snížené jsou zásoby železa, což lze prokázat např. snížením koncentrace feritinu v séru, chyběním zásob železa v kostní dřeni. Bývá zvýšena koncentrace solubilního transferinového receptoru v séru sTfR. Kromě diagnózy samotné s. je nutné vždy nalézt její příčinu. Léčba se provádí suplementací preparáty železa, která pokračuje i po zlepšení červeného krevního obrazu, aby došlo i k obnovení zásob. Opačné stavy jsou hemochromatóza a hemosideróza sidero-; -penie siderosis bulbi – lat. ukládání železa a sloučenin železa sideróza do očního bulbu, např. jako důsledek přítomnosti železných nitroočních tělísek. Při rozsáhlejším krvácení do přední komory může vzniknout sideróza duhovky srov. heterochromie duhovky. Důsledky s. b. závisejí na místě depozice, může např. dojít k sekundárnímu glaukomu při poškození trámčiny přední komory, poškození čočky či sítnice, jejichž výsledkem může být ztráta zraku. Srov. chalkóza

« Zpět

Oborové lexikony