skelet
skelet – kostra. Pevný základ těla, který spolu se soustavou svalů umožňuje jeho pohyb a poskytuje ochranu vnitřním orgánům lebka, hrudní koš, pánev. Na kostře je jmenovitě popsáno přes 200 kostí. Srov. kost, cytoskelet řec. skeleton kostra; obv. vykládáno z skeleton soma vysušené tělo, tj. mumie od skello vysušit; jiný výklad skelos stehenní kost
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
