spina bifida occulta

spina bifida occulta – lat. rachischisis, resp. rozštěp páteřních obratlů bez protruze míšních obalů a míšní tkáně. Nejč. je lokalizována v oblasti L5, S1. Kůže v této oblasti může být ztluštělá s hypertrichózou, popř. dermoidním sinem. V defektu lze často prokázat lipom, hemangiom, popř. lymfangiom. Většina dětí nemá žádné neurologické příznaky. Pokud dermoidní sinus proniká tvrdou plenou, bývá příčinou rekurentních meningitid. U novorozence s pes equinovarus nebo s hypertrofií močového měchýře která není způsobena poruchou odtoku moči je nutno vyloučit s. b. cystica, přesto, že zevně je nález normální. Diagnóza u mladistvých je velmi obtížná, neboť uzavírání distálního úseku páteřního kanálu probíhá až postnatálně při narození je páteř uzavřena až před L3, koncem druhého roku k L3, sakrální úsek může zůstat otevřen až do 15 let, trvale neuzavřený zůstává oblouk S1–2. S touto vadou se příležitostně vyskytují sdruženě i jiné vady jako např. syringomyelie, diastematomyelie aj. spina iliaca – lat. trn kyčelní. Zakončení hřebenu kyčelního crista iliaca ventrálně i dorzálně s. i. anterior, posterior. Na obou stranách jsou trny horní a dolní superior, inferior. Na trnech se začínají svaly, popř. vazy. Horní přední trn je hmatný, popř. viditelný začíná od něj lig. inguinale a m. sartorius. Srov. distantia bispinalis

« Zpět

Oborové lexikony