trauma
trauma 2. p. traumatu – úraz, poranění. Náhlá zevní událost, která svým působením na organismus vyvolá jeho poškození. Srov. polytrauma, šok. K úrazům patří rány viz vulnus, zlomeniny viz fraktura, popáleniny viz combustio apod. Pojmu t. se používá i v psychologii duševní t. řec. trauma úraz
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
