vrozené vývojové vady

vrozené vývojové vady zkr. VVV – vrozené vady orgánů či orgánových systémů vznikající jako důsledek dědičných poruch nebo působení zevních faktorů. K nim patří např. onemocnění matky, nutriční poruchy při těhotenství nedostatek folátů, jodu, předávkování vitaminem A, infekce rubeola, toxoplasmóza, fyzikální vlivy záření, chemické vlivy vč. léků. Pro jejich vznik jsou kritická určitá období vývoje embrya či plodu, kdy se daný orgán utváří nejzávažnější je poškození v první trimestru. Závažnost VVV je různá, některé jsou neslučitelné se životem. Patří k nim např. rozštěpy, srdeční vady, nevyvinutí některých orgánů aplazie, vrozený hydrocefalus, epispadie aj. Některé dědičné vady mohou být odstraněny nebo léčeny; u geneticky podmíněných vad existuje možnost jejich přenosu do dalších generací. Vprevenci se uplatňuje prekoncepční péče výživa aj., péče omatku vdobě těhotenství, omezení škodlivin kouření, alkohol, léky, genetické poradenství. Těžké vady se označují jako zrůdy např. spojená dvojčata. Srov. malformace, teratologie

« Zpět

Oborové lexikony