Whipple George Hoyt
Whipple George Hoyt vysl. vi’pl, 1878–1976 – americký patolog, který působil jako profesor experimentální medicíny na kalifornské univerzitě, později se stal profesorem patologie a děkanem na University of Rochester New York. Nemoc později po něm pojmenovanou popsal při ročním pobytu v Panamě u jednoho z místních misionářů. Jeho celoživotním zájmem však byla fyziologie krve, zabýval se vlivem potravy na regeneraci krve včetně role železa a zjistil, že syrová játra jsou vhodnou potravou pro léčení zhoubné anemie. Za přínos k pochopení fyziologie krvetvorby obdržel spolu s Georgem R. Minotem a Williamem P. Murphym v r. 1934 Nobelovu cenu. Popsal dále mechanismus vzniku bilirubinu po fagocytóze erytrocytu histiocytem a jeho zpracování a exkreci játry, prokázal, že fibrinogen se tvoří v játrech a zavedl pojem talasemie. Viz W. nemoc
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství