adaptace
přizpůsobení 1. druh odpovědi na dlouhodobě působící podnět, resp. změnu podmínek (srov. reakce). Jedna ze základních vlastností živých organismů. Např. a. na tmu – rozšíření zornic, aktivace tyčinek. Na dlouhodobou nebo opakovanou fyzickou zátěž se tělo adaptuje hypertrofií svalů, změnami v krevním oběhu, látkové výměně aj. 2. v chirurgii se tak označuje úprava okrajů rány před jejich sešitím. Srov. maladaptace [ad; aptus]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
