akcelerace

urychlení, zrychlení 1. ve fyzice vzrůst rychlosti pohybu v čase; je jedním z podnětů pro vestibulární ústrojí, při vyšších hodnotách může vzniknout poškození z přetížení. Opak: decelerace 2. zrychlení fyziologického děje, např. a. srdeční činnosti plodu (a. ozev) v průběhu děložních kontrakcí při porodu (periodická a.) 3. zrychlení průběhu choroby; např. diabetes mellitus působí a. cévního poškození, v hematologii se tak např. označuje přechod od chronické fáze chronické myeloidní leukemie do blastického zvratu 4. růstová a. – v antropologii se tak označuje klesající věk začátku puberty (vývojová a.) i dosahování větší konečné tělesné výšky v průběhu posledních dvou staletí v průmyslově vyspělých zemích (sekulární a.); příčinou je mj. tzv. urbanizační stres (tlak kolektivu, konkurenční prostředí od raného dětství, erotické podněty, hluk aj.), umělé prodloužení světlé fáze dne, změna stravovacích návyků (zvýšený energet. a proteinový příjem) aj. Zvýšení se odhaduje na 5 až 10 cm v průběhu 20. stol. [lat. accelero zrychlovat: ad-; celer rychlý]

« Zpět

Oborové lexikony