Albright Fuller (1900–1969)

průkopník endokrinologie, vlivná osobnost americké medicíny. Působil v massachusettské všeobecné nemocnici (M.G.H.) v Bostonu, kde již krátce po promoci začal studovat patofyziologii příštítných tělísek. Zájem o endokrinologii jej vedl nejprve v r. 1927 do Berlína (u H. Zondeka studoval hypofýzu) a o rok později do Vídně k J. Erdheimovi, který byl ve své době světovou autoritou v oblasti fyziologie a patologie příštítných tělísek. Po návratu založil Albright v M.G.H. endokrinologickou laboratoř a svůj zájem rozšířil na endokrinologii gonád (jeho postgraduálními studenty byli např. E. Reifenstein a H. Klinefelter), po válce se pak vrátil k hypofýze (byl také autorem označení Cushingova nemoc). Byl vizionářem, který již na konci 30. let 20. stol. vytvořil koncepci postmenopauzální osteoporózy, včetně průkazu účinnosti substituční terapie, v dalších letech pak ukázal možnost hormonální kontracepce, když jako první úspěšně inhiboval ovulaci kombinací estrogenů a gestagenů. Od poloviny třicátých let trpěl Parkinsonovou nemocí, ale díky neobyčejně silné vůli byl schopen aktivně pracovat ještě dalších 20 let (ještě v roce 1954 popsal spolu s Ann Forbesovou příznaky prolaktinomu). Pro další zhoršení nemoci podstoupil na vlastní žádost neurochirurgický zákrok, po kterém již nikdy nenabyl vědomí a posledních 13 let prožil ve vigilním kómatu. Viz A. anemie, A. syndrom, A.-Hadornův syndrom, McCuneův-A. syndrom, syndrom A.-Butlerův-Bloombergové, syndrom Forbesové-A, Klinefelterův-Reifensteinův-A. syndrom

« Zpět

Oborové lexikony