alveolus
malá dutinka 1. plicní sklípek. Drobná dutinka (v průměru 0,1–0,3 mm) v níž probíhá výměna plynů (kyslíku, oxidu uhličitého, alveolární ventilace). Plíce obsahují stamiliony a., které vytvářejí povrch velký až 100 m2. Výměna probíhá difuzí (kyslík do plic a oxid uhličitý z plic podle koncentračního spádu). Do a. ústí drobné průdušinky (bronchioly) 2. jamkovitá prohlubeň v alveolárních výběžcích horní a dolní čelisti, v níž jsou ukotveny kořeny zubů. Jednotlivé a. jsou od sebe odděleny interalveolárními septy, u vícekořenných zubů jsou jejich kořeny odděleny od sebe interradikulárními septy. Po ztrátě zubu dochází k postupnému rozpouštění stěn a. a k oploštění alveolárního výběžku. Jako „alveol“ se někdy označuje celý alveolární výběžek dané čelisti 3. stavební součást některých žláz (slinných, slinivky břišní) patrná mikroskopicky, srov. acinus [lat. alveolus zdrob. k alveus dutina]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství