anaerobní bakterie

bakterie žijící za nepřítomnosti kyslíku. Mnohé z nich patří k běžné flóře na sliznicích (ústa, střeva, ženský pohlavní systém). Onemocnění mohou vyvolat při narušení existující rovnováhy (např. po úrazu, operaci, ischemizaci, které způsobují poškození přirozené bariéry s průnikem bakterií) a při současném nedostatku kyslíku umožňujícím jejich pomnožení. Infekce může postihnout různé části těla, obv. je charakterizována rozpadem, gangrénou (např. noma), vznikem abscesů či empyému (např. v plicích). Při podezření na infekci těmito bakteriemi je třeba provádět speciální odběr vzorků (hnis apod.) a jejich kultivaci se zamezením přístupu kyslíku. Při léčbě se kromě antibiotik obv. uplatňuje i chirurgické ošetření. K nesporulujícím a. bakteriím patří např. grampozitivní Peptostreptococcus či gramnegativní Bacteroides a Fusobacterium (srov. fuzospirilová symbióza). Sporulující a. b. jsou Clostridia způsobující specifická onemocnění. Kromě těchto tzv. obligatorně anaerobních bakterií existují také fakultativně anaerobní bakterie, které mohou žít též v přítomnosti kyslíku (zejm. střevní bakterie z čeledi Enterobacteriaceae)

« Zpět

Oborové lexikony