angina (angína)

akutní zánět krčních mandlí (tonzil) a okolní lymfatické tkáně. Zduření a bolestivost ztěžují polykání, v těžkých případech může dojít k šíření infekce lokálně (vznik abscesů, otoku, v závažných případech až dušení) i celkově (tonzilogenní sepse). Bývají celkové příznaky. A. vyvolávají některé mikroorganismy, klasicky streptokoky (S. pyogenes). Těžké angíny dříve způsoboval záškrt. Z virových a. je častá a. při infekční mononukleóze. Těžký nález bývá při snížené odolnosti, zejm. při agranulocytóze či leukemii. Léčba se řídí příčinou, u streptokokových a. jsou nutná antibiotika i další vyšetření s ohledem na nebezpečí poststreptokokových komplikací (febris rheumatica, glomerulonefritida). Lokálně lze používat dezinficiencia, někdy s analgetickou složkou. Srov. lakuna, tonzilitida, tonzilektomie, Ludwigova a., Plautova-Vincentova a., herpangína [lat. ango zužovat]

« Zpět

Oborové lexikony