angulace
1. sklánění podélné osy zubu meziálně, resp. distálně směrem do mezery po extrahovaných zubech. Srov. inklinace 2. v ortodoncii typický ohyb oblouku fixního aparátu ve vertikální rovině u edgewise-techniky, též ohyb II. řádu. Respektuje meziální sklon korunek zubů, zejm. ve frontální oblasti (tzv. artistics) [lat. angulus úhel]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
